Historie

Jak zničit nejmocnější rytířský řád?

Čas čtení: 17 min.
Napsal: Jakub Falta

Jejich moc je legendární, jejich poklady nezměrné a jejich vědění nebezpečné. Před sedmi sty lety se řád templářů stal obětí královského spiknutí.

Rytíři byli vyháněni, mučeni, vražděni. Jak lze zničit církevní řád, který ovládal hospodářství a armády v celé Evropě? A byli templáři skutečně zcela vytlačeni z historie?

Guillame de Nogaret byl ještě dítě, když římská akvizice zatkla jeho otce a nechala ho poopravit. V tom okamžiku se zapřisáhl, že papežský úřad porazí, a to jakýmikoli prostředky. A brzy narazil na člověka, který mu poskytl četné příležitosti, aby svůj nenávistný plán mohl uskutečnit - totiž na Filipa IV. Sličného. Tento francouzský král totiž už léta vedl s papeži tajnou válku o moc nad Evropou. V Nogaretovi objevil vysoce inteligentního stratéga disponující rozsáhlou síti špiónů, může, kterému nebylo proti mysli ušpinit si ruce. Byl to přesně typ člověka, jakého král potřeboval, aby se mohl konečně vypořádat se supervelmocí ve vlastní říši, totiž s rytíři templářského řadu . Filip vnímal tento rád jako zhoubný nádor, který se znenadání s bez varování usadil v jeho zemi. Templáři totiž během krátké doby získali takovou moc, že jediný, komu se museli zodpovídat, byl papež. Král Filip IV. Sličný tento řád z hloubi srdce nesmiřitelně nenáviděl - a nebylo to jen proto, že ho kdysi odmítli přijmout za svého člena. Bál se hlavně vojenské síly, kterou templáři disponovali. Vedle ní jeho vlastní armáda vypadala poměrně neškodně. Úplně stejně je ake nesnášel pro jejich svobodomyslnost, protože ji považoval za útok na svoji monarchii. Nenáviděl jejich bohatství, protože mu nepatřilo. Nenáviděl jejich tajnůstkářství a všechny tyy rafinované propletence, díky nimž jejich moc dusila celou Evropu ve svých chapadlech jako chobotnice a sahala až do Svaté Země. Chtěl je zničit, ale přitom se mu povedl opak - učinil je nesmrtelnými. Protože teprve jejich pronásledování se stalo základem mýtu, který přetrval staletí a je aktuální dodnes. Občas ve velice překroucené až absurdní podobě, což představuje případ norského atentátníka Andrese Breivika, který se cíti duchovním pokračovatelem templářů a v červenci 2011 c Oslu a na ostrově Utöya zavraždil celkem sedmdesát sedm lidí. Někdy může být spojení také zavádějící a jeho hledání sice lákavé, ale mylné - týká se to například zobrazování templářského kříže na hlavních plachtách objevitelské kolony Kryštofa Kolumba, které se poprvé objevilo až na obrazech z 19. století. Kryštof Kolumbus byl bez pochyby zkušený mořeplavec a charismatický vůdce, ale s templáři nikdy neměl nic společného, protože jsou o tom mnozí romantičtí hledači hluboce přesvědčeni. A při plavbě Santa Marii, Pinty a Niny rozhodně nebyl žádným duchovním následovníkem templářů, jak se někteří snaží spekulovat. Na druhé straně je pravda, že řád templářů dodnes inspiruje další tajné spolky. Ty s nimi sdílejí sny o osvícení a svobodné společnosti, často založené na křesťanských ideálech. Avšak jediné užitečné poučení, které pro ostatní spolky plyne z osudu templářského řádu, je to, že je životně důležité zůstat společenstvím tajným a nenechat se chytit. Řád templářů totiž z velké části ztroskotal na tom, že tak docela tajný nebyl. A s jeho rychlým bohatstvím záhy přišla velká moc, což pro něj v důsledku bylo ještě horší...

zobrazit celý příspěvek

KOMENTUJ

loading...